Search



1. Začít – to nejzákladnější i nejtěžší

Kolik nápadů už jste za život odložili na neurčito a za čas s nimi přišel někdo jiný? První kroky k vysněnému projektu opravdu nemusí být snadné. Možná proto k jejich zrodu mnohdy přispějí velké životní změny - jak negativní, tak ty pozitivní.


Zpočátku špatnou zkušenost ve formě nemoci či ztráty můžeme například využít v projektu pro pomoc druhým s podobnou zkušeností. Přispět však může také třeba pozitivní „aha efekt“, kdy si uvědomíme konečnost života a to, že máme život pouze ve svých rukou, nikoliv život nás. Prostě se rozhodneme se poslouchat a dělat to, co nás baví a naplňuje.


První kroky se dělají snáz, jsou-li malé a snadné, až k těm méně snadným a náročnějším. Máte zálibu v grafice? Začněte logem. Píšete? Popřemýšlejte o jménu a doméně, napište text.

2. Proč tento projekt

V případě, že nám chybí už samotný nápad, může pomoci následující: vydefinuji si problém, který trápí mě a velké (nebo menší) množství lidí, a pokusím se o jeho snadné řešení.


Spolu s prvotní myšlenkou nápadu většinou známe i odpověď na otázku „Proč zrovna můj projekt.“ Je důležité si uvědomit, na jaký problém projekt reaguje a zamyslet se nad složitostí jeho následného řešení (a to zjednodušit).

3. Co nabízím a moje jedinečnost

Jaký produkt či službu nabízím cílové skupině, a proč si má vybrat zrovna mně a nikoliv konkurenci? Pomůže si definovat slabé a naopak silné stránky projektu a rešerše podobných projektů.

4. Kdo je náš zákazník - aneb cílová skupina

Definování cílové skupiny (jinak potenciálních zákazníků či uživatelů služby) není důležité pouze pro marketingovou komunikaci. Vše okolo projektu se bude určitě lišit, když bude naše cílová skupina a) maminky ve věku 20-37 let, než třeba b) senioři ve věku 60-80 let.

Občas můžeme být její součástí i my samy a čerpat tak z osobních zkušeností. Nejzákladnější věci, které bychom měli o naší skupině vědět, jsou následující: pohlaví, věk, demografické a ekonomické aspekty, zájmy a potřeby, výskyt (online, offline). Máme-li cílových skupin více, marketing tvoříme pro každou zvlášť.

5. Průzkum – a co na to ostatní?

Je váš nápad (především zpočátku) geniální, skvělý, uspokojivý? Pak jste se do něj možná zamilovali. Bez počátečního zápalu pro věc se určitě netvoří s takovou lehkostí, ale každá nová myšlenka potřebuje rozvinout – zvídavostí po názorech i jiných lidí.


Předpokládat, že „takto přemýšlí všichni“ a sázet všechny karty na tušení, že vaše nová idea uspokojí mnoho dalších lidí bez většího výzkumu trhu, patří k častým problémům, které se po realizaci stejně projeví. Nebojte se proto ptát své cílové skupiny (na jejich problémy, využití produktu či služby), protože právě ta vás často může dovést k daleko větším nápadům! Ps. Na druhou stranu by za vás neměla nápady vymýšlet.

5. Vytrvalost – to nejdůležitější, co vás vede k cíli

Nápady máme všichni – někteří více a někteří méně, ale máme. Proč je tedy nerealizujeme? Některé vyřadí ze hry strach, některé netrpělivost. Úspěšné projekty a vynálezy se od těch ostatních liší tím, že jejich autoři neskončili po prvním větším problému. Ani třetím, ani čtvrtým a pátým. Prostě vytrvali a zkoušeli tak dlouho, než to vyšlo.

6. První vlaštovky projektu i první vlny – stagnace a konkurence

Další výzva může být stagnace, aneb „stojím s projektem na místě“. Celý proces od myšlenky k realitě je neustálé učení nových věcí, získávání zkušeností, kontaktů a posouvání směrem k cíli. Rozhodně tedy nezapomínejte na celoživotní proces vzdělávání, zdokonalování sebe i svých možností – tím se pak odlišíte také od své konkurence.

Říká se, že „všechno na světě už bylo vymyšleno.“ Není tedy nijak ojedinělé potkávat podobné nápady tomu vašemu.


Po počátečním zklamání ála „sakra, už mě někdo předběhl“ máte dvě možnosti: a) vymyslet projekt nový, protože chci být první (a čekat, než se zase objeví někdo podobný), nebo (ta lepší varianta) b) jít do projektu a uvědomit si svou jedinečnost, originalitu, kterou mu dokážu dát pouze já (a tím ho odlišit).


Inspirace na závěr: „Genialita je jen 1 % inspirace a 99 % potu.“ – Thomas Edison

Chcete být dobře připraveni na jednání s potenciálním dárcem? Říkat si o peníze nemusí být zrovna dvakrát jednoduché. V dnešním článku se zaměříme na výběr toho pravého dárce pro vaší organizaci, přípravu i samotnou prezentaci.

1. Vyhledání dárce (firmy) pro můj projekt

Prvním bodem je samotný výběr dárce nebo firmy, se kterou mohu propojit svůj projekt či téma. Nejjednodušší je využít kontaktů ve firmách, které mám, a u nich následně hledat možnosti propojení projektu/tématu + společného regionu působení.


Příkladem velmi dobrého propojení je například firma, která vyrábí pivo. Může se propojit například s neziskovou organizací, která se snaží o osvětu nadměrné konzumace alkoholu na středních školách.


Dalším příkladem je IT firma, která pracuje na vývoji nových technologií a s organizace na vývoj software či aplikaci, která pomůže zdravotně handicapovaným lépe komunikovat se svým okolím.

2. Srozumitelná prezentace projektu a základní otázky

  • Co nabízím - jak vypadá moje služba

  • Pro koho je můj projekt - kdo je můj klient, jak vypadá, co řeší, co potřebuje, jaký má „problém“ či potřebu

  • Proč to dělám - jakou potřebu nebo (společenský) problém můj projekt řeší; proč by měl dárce/mecenáš podpořit zrovna mě? Jakou hodnotu dárci nabídnu?

  • Za kolik - kolik to všechno stojí, kolik chci od dárce/firmy a na co, přispějí na projekt ještě jiní dárci? A kteří? Co když neseženu všechny peníze?

  • Jak - kdo jsem, jak to dělám, s kým, od kdy, propagace aj.

3. Nepodcenit přípravu na jednání - než jdeme na jednání s firmou, ujasníme si následující věci:

  • Proč chci oslovit tuto konkrétní firmu a ne její konkurenci?

  • Vím, jak se firma jmenuje, kdo ji vlastní a co ji živí (obor činnosti) + mám s ní společné téma?

  • Znám její strategii společenské odpovědnosti (CSR = corporate Social Responsibility zn. dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders, více např. na Wikipedii)

  • Vím, co už firma dělá v dané oblasti, která mě zajímá? (např. pokud podporuje handicapované, nebudu již 5. organizace, kterou by případně podporovala? Nebo nemá firma nadační fond, přes který rozděluje peníze?

  • Vím, v jakém období/fázi se firma nachází? Např. účetní období, období změny majitele, vydělává firma nebo je v „červených“ číslech?

  • Má firma „matku“ (původní firmu, zakladatele)? Pokud ano, pak je vhodné podívat i na její strategii a cíle, mohou s dceřinou firmou souviset.


Jdeme do finále: 4. Materiály o vašem projektu a jeho stručné, ale výstižné představení
  • To nejlepší na začátek – představte hned z kraje největší úspěchy vaší organizace

  • Děláme to jinak – v čem jste lepší než vaše konkurence?

  • Osobní vize organizace a její hodnoty – souzní s nimi?

  • Co spolupráce přinese dárci a jeho přínos pro vás

  • Body, body, body – opakování je matka moudrosti, vyhněte se příliš dlouhým větám

  • Řeč těla – snažte se prezentovat s nadhledem


Chcete vědět víc? Další fajn tipy najdete v naší skupině Sociální projekty - rozvoj, financování na Facebooku.


Datum: 15. 6. 2020

Autor: Veronika Pačesová

Updated: Jun 15

Zajímá vás, jak snadno a rychle přečíst dotační výzvu? Jak se v ní zorientovat? Na co se zaměřit, abyste nemuseli číst jednotky až desítky stránek psaných nesrozumitelným jazykem? Čtěte níže ...


Často mi klienti říkají, že by na přečtení dotační výzvy (= podmínky poskytnutí dotace) potřebovali „překladatele“, protože se ztratí na první stránce. Ti stateční, kteří celou výzvu dočtou až do konce, mi pak říkají, že stejně polovině věcí nerozuměli.


Někteří se občas přiznají, že pro jistotu výzvy moc podrobně nečtou. Takže se jim pak stane, když mají projekt skoro hotový (případně už i odevzdaný), že zjistí, že se „nevešli“ do dotační výzvy. Jo, to je pak k vzteku.


Poradím vám způsob, který používám pro čtení výzev já, a který vám to ulehčí.


Prvním bodem, na který se zaměřte, je cíl nebo také účel, na který se dotace poskytuje. Někdy bývá stručnější a jen ve formě obecné vize nebo cíle, někdy bývají součástí i příklady tzv. podporovaných aktivit. Zde dárce vysvětluje, na jaký cíl nebo i aktivity je ochoten peníze dát.


Teprve když zjistíte, že jste s vaším projektem tzv. v souladu s výzvou, jděte na další bod. Soulad s výzvou znamená, že vaše aktivity a cíl vašeho projektu odpovídají tomu, na co chce dárce peníze dát. Pokud v souladu nejsou, tak buď překopete projekt, nebo se čtením výzvy můžete skončit :-).


Druhým bodem je zjistit, kdo je oprávněným žadatelem. V některých výzvách mohou žádat jen neziskové organizace, v některých i/jen firmy nebo OSVČ, v některých potřebujete splnit další podmínky jako např. min. délku existence, min. výši obratu za poslední účetní období, sídlo na konkrétním určitém území apod.


Pokud podmínky stanovené výzvou nesplňujete, buď najdete jiný subjekt, který může být oprávněným žadatelem, nebo s výzvou končíte :-).


Třetím bodem je zjistit, kolik peněz a na co vlastně můžete získat. V každé výzvě je popsáno, o kolik peněz můžete požádat a za co smíte získanou dotaci utratit - zda jde o peníze např. na provoz, mzdy, hmotný majetek, vzdělávání apod. Často tam bývá vyjmenováno i to, na co peníze rozhodně použít nesmíte.


Dále je tam taky popsáno, v jakém období musíte peníze utratit – zda je o peníze na rok, více let, několik měsíců apod. Z toho vám vyplyne délka projektu a výše rozpočtu, který budete tvořit.


Rovněž je tam uvedeno, do kdy je nutné dotaci vyúčtovat + jak má vyúčtování vypadat. Tomu doporučuji věnovat pozornost, často z toho plyne spoustu povinností navíc. Je proto dobré zvážit, zda se případná výše dotace tedy „vyplatí“.


Dotaci ve výši 5 000 Kč, ke které musím doložit veškeré kopie účetních dokladů, sjetinu z účetnictví a vše vést v podvojném účetnictví, nedoporučuji :-). Tedy, pokud by to byla jediná dotace, kvůli které byste toto museli podstoupit.


Součástí tohoto bodu je taky to, že se podíváte, kolik peněz je celkově v „balíku“ k celkovému rozdělení. Pokud je v balíku 100 000 Kč a maximálně můžete žádat o 50 000 Kč, pak je dost pravděpodobné, že celých 50 000 Kč nemáte reálně šanci získat. Do většiny dotačních výzev se hlásí desítky až stovky projektů, s čímž je nutné počítat.


Pokud chcete vědět, kolik projektů/žadatelů bylo v minulé výzvě podpořeno, projděte webové stránky dárce, většinu informací tam najdete. Případně zavolejte kontaktní osobě uvedené ve výzvě a zeptejte se.


Pokud jste se zamysleli nad finančním přínosem budoucí dotace a dává vám to smysl, teprve čtěte dál.


Předposledním bodem, který je dobré prozkoumat, je termín a forma odevzdání žádosti – zda se žádost podává elektronicky, v systému, kam potřebujete přístupová práva nebo v tištěné podobě, případně obojí a do kdy přesně. Doporučuji zkoumat nejen termín, ale také čas a nenechávat pak odevzdání na poslední chvíli.


U tohoto bodu také zkoumejte, jak samotná žádost vypadá, co se po vás bude chtít vyplnit a v jaké formě. Zkoumejte, jaké přílohy, po vás dárce bude chtít a zda je máte k dispozici nebo si je budete muset vyžádat. Např. sehnat potvrzení o bezdlužnosti nějakou dobu trvá.


Teprve úplně na konci čtěte další věci uvedené ve výzvě, tedy, pokud tam ještě nějaké další věci jsou :-)


Chcete vědět víc? Další fajn tipy najdete v naší skupině Sociální projekty - rozvoj, financování na Facebooku.


Autor: Veronika Pačesová


Přeji snadné čtení dotačních výzev!


Copyright © 2020 Veronika Pačesová

Tel.: 702 035 379