Search

Léčit nebo neléčit, aneb k čertu s dokonalostí!


Máte někdy pocit, že vám k dokonalosti schází mnoho a že toho musíte ještě hodně odpracovat, než se něco změní? Stává se vám, že se stále srovnáváte s lidmi okolo a stále z toho vycházíte hůře, než ti okolo vás? Pak si přečtěte článek, třeba se najdete, protože je to téma, které důvěrně znám :-)


Včera jsem byla na semináři, kde hlavní lektor (mimochodem velmi inspirativní lektor, kouč a propagátor buddhistického podnikání Kalman Horvát) mluvil o tom, jak ze svého traumatu udělat předmět podnikání. Ačkoliv ho znám už nějakou dobu, i mě tímhle tématem dost překvapil a možná nejdřív i trochu pohoršil. 


Protože přece traumata se mají nejdřív vyléčit, zpracovat a pak teprve člověk může jít dál. Nejlíp až poté, co pár let počká, zda trauma opravdu odešlo a zjistí, zda je opravdu tím „správným“ člověkem, který už konečně může začít ostatním říkat co a jak. A nejlepší je pak hlavně zatloukat, čím člověk prošel, protože by klesl v očích těch okolo (svých klientů). Co by si přece pomysleli, když by zjistili, že jejich učitel taky něco nezvládne?


Znáte tu písničku, kde se zpívá, že „… hlupák váhá…“? Já taky a občas jí bohužel i žiju. Většinou vždycky, když si říkám, že musím ještě počkat, protože ještě nejsem ok, ještě nejsem připravená, ještě není ta správná chvíle apod. Další brzda v akci je pomyšlení na to, co by na to řeklo okolí!


No a včera mi došlo, že nemusím pořád na něco čekat. Nemusím čekat, až budu skvělá, dokonalá a perfektní J Že pokud budu autentická, otevřená a upřímná, že to znamená mnohem víc, než když budu dokonale přesná a plná konkrétních postupů a metodik, jak něco změnit…


Je samozřejmě potřeba, aby člověk to, co řeší, měl alespoň trochu zpracováno (například já svoji tendenci dělat všechno dokonale ;-) a uvědomoval si svoje limity a svoje téma. Jinými slovy měl by v tématu být alespoň o nějaký kus napřed než ti, které učí a kteří se jím nechávají inspirovat. Ale není třeba být dokonalý, mnohem lepší je být otevřený a upřímný.

A co řekne okolí na vaši upřímnost?


Z mých zkušeností vyplývá, že lidé okolo vás většinou vaši upřímnost uvítají a ocení (koneckonců i oni mají svoje traumata, se kterými se bojí vylézt ven) a upřímnost a otevřenost se tak může šířit dál. Někdy to chce hodně odvahy, ale stojí to za to. Protože každý takový váš odvážný krok vás posune zase dál a vy se budete cítit líp a posíleni!

Tak co, objevili jste nějaké svoje trauma nebo téma, které si léčíte a stále před okolím skrýváte a čekáte, až bude úplně vyřešené, zpracované a vy budete dokonalí a perfektní?

Pokud ano, zkuste s nějakou jeho částí vyjít ven a podělit se o ni s lidmi, které znáte a kterým věříte. Uvidíte ty změny, které se začnou dít :-)

Krásný den v dokonalé nedokonalosti…


Chcete vědět víc? Další fajn tipy najdete v naší skupině Sociální projekty - rozvoj, financování na Facebooku.


Autor: Veronika Pačesová

14 views

Copyright © 2020 Veronika Pačesová

Tel.: 702 035 379