Search

Studené sychravé ráno aneb je možné být i v takové chvíli šťastný?


Uplakané ráno, šedivé ulice, zima, sychravo, déšť se sněhem, zamračení lidí, naštvaní řidiči. Dokonce i můj pes odmítl jít na obvyklou ranní procházku. Přesto se cítím šťastná. Taky jsem ráno vstávala s tím, že je hnusně a v hlavě mi běžela věta mého staršího syna (odkud ji asi má :-) „to není fér“. Není fér, abych musela v tomhle počasí vstávat ve 4,40, v 5,30 budit děti, venčit psa, připravovat snídani a svačiny a vůbec vylézt ven. Dnes je typický den s počasím „za kamna vlezem“. Znáte to? 

Zajímá vás, co mě přimělo změnit postoj z „to není fér“ na „cítím se šťastná“?


Kupodivu toho bylo na běžné úterní všední ráno docela dost:

  • vtipy dětí ráno v autě, kterým se i přes ranní zácpu a déšť nelze než smát;

  • jejich radost z kaluží a kapek, které stékají po skle auta;

  • úžasná paní v pekárně, která taky vstává brzy a dokáže si v 6,30 s každým nakupujícím příjemně povídat, i když má oficiálně otevřeno až od 7 hodin;

  • chuť její horké kávy, která je určitě dělaná s láskou, i když ji vaří kávovar;

  • řidič, který mi dal přednost na přechodu;

  • čekání v suché vlakové hala po desetiminutové chůzi v dešti;

  • usměvavá paní v pokladně ČD aj.

Spoustu drobných maličkostí mi dnes pomohlo uvědomit si, jaké mám štěstí, že tyto situace mohu zažívat.


Štěstí je náš vnitřní pocit, který vůbec nemusí souviset s okolnostmi, je to náš osobní postoj, který si můžeme dobrovolně zvolit. Štěstí úzce souvisí s vděčností. Pokud dokážeme být vděční za to, co se nám v životě děje, dokážeme většinou být i šťastní. Ne vždy je jednoduché být vděčný za vše, co se nám děje, zvlášť když se nám dějí nepříjemné věci. Ze zkušeností však vím, že i to nepříjemné má vždy nějaký smysl, i když ho někdy nevidíme hned.

A život je o rovnováze, není možné, aby stále jen svítilo slunce, někdy musí přijít i mraky, bouře, vánice možná i záplavy nebo zemětřesení. Právě díky těmto kontrastům dokážeme ocenit slunce (a časem pak třeba i horší počasí). Zvlášť, když víme, že počasí se pravidelně nebo méně pravidelně střídá :-)

A víte co? Šťastný a vděčný člověk toto štěstí předává i dál. A štěstí neznamená se stále jen usmívat a hopsat radostí, šťastný člověk může být i ten, kterému do skoku zrovna není, ale trpělivě to snáší, protože ví, že zase bude líp a že i to nepříjemné, co se mu v životě děje, má nějaký smysl.


Dopřejme si proto pravidelně čas a prostor k zastavení, abychom si uvědomili, co nám dělá radost a za co cítíme vděk. Ideální čas a prostor je každý den, já osobně si to, za co jsem v daný den vděčná, každý den zapisuji. Když se mi pak někdy zdá, že život „není fér“, vezmu si zápisky a pročítám si je. A zápisky pak fungují jako kouzelný proutek, kterým mávnu a moje nálada a pocity se mění z negativních na pozitivní. Jakpak by také ne, když je ke mně svět tak přívětivý :-)

Přeji nám všem hodně radosti a vděku za vše, co nám život přináší!


Veronika Pačesová


Chcete vědět víc? Další fajn tipy najdete v naší skupině Sociální projekty - rozvoj, financování na Facebooku.

Autor: Veronika Pačesová


4 views

Copyright © 2020 Veronika Pačesová

Tel.: 702 035 379